KONPO – připomínky k soudnímu jednání ve věci : 12 Nc 5506/2004 konaném u OS

v Kladně dne 10.1.2007.

Po uvedeném soudním jednání jsem o jeho průběhu přemýšlel a především jsem si celou situaci potřeboval „osvěžit“, takže jsem si vyhledal a pročetl materiály, které mám v této věci k dispozici. Ukázalo se to jako rozumné a užitečné, protože jsem řadu okolností a souvislostí pochopil a některé jsem si teprve po tomto jednání uvědomil. Rád bych Vás s nimi seznámil a požádal i o názor na další postup.

Předvolání k jednání (kopii zasílám) bylo podepsáno JUDr. Heřmanovou, takže mě překvapilo, že proces nakonec řídil muž (jeho jméno jsem neznal, až při odchodu jsem se od ustaveného právníka dozvěděl, že to byl Mgr. Jan Podaný).

Celá tato „epizodní kauza“ – převod do konkurzu neoprávněně přihlášené a správcem nezákonně uznané pohledávky Komerční banky, a.s. nejprve na společnost KONPO s.r.o. a z té pak na AB-Credit, a.s. byla „odstartována“ rozhodnutím právě tohoto soudce (kopii přikládám). Ten si počínal velmi pružně (což kontrastuje se skutečností, že má podání u téhož soudu zpravidla čekají několik let, než si jich kdokoliv vůbec povšimne a nějak na ně reaguje). Podání soud dostal (kopii posílám) 12.10. 2004 a již 4.11.2004 rozhodl, aniž by považoval za potřebné mne o podání uvědomit a dát mi možnost se k němu jakkoliv vyjádřit. Nemohl jsem se tedy nijak bránit a soudce svým postupem zcela vyloučil i možnost, že bych byl pohledávku během několika let zčásti, nebo zcela vyrovnal. I jako laikovi mi takový postup připadá divný a rozhodně se s ním nesetkávám v kauzách, kde se na základě pravomocného rozhodnutí soudu obracím na soud s návrhem na výkon rozhodnutí já.

Pokud Mgr. Jan Podaný vstoupil do jednání ve věci namísto JUDr. Heřmanové, povede to nepochybně k tomu, že on sám bude posuzovat kvalitu a oprávněnost vlastních rozhodnutí a nepochybně se nenechá „propadnout“. Situaci absence jakéhokoliv objektivního přezkoumání soudního rozhodnutí považuji za absurdní i když pro poměry v justici ČR velmi charakteristickou.

Soudce dal v průběhu jednání jasně najevo, že mě považuje za dementního člověka, který sice získá souhlas věřitele, aby se zbavil závazku ve výši cca 8 mil. Kč, ale nevyužije toho a závazek si ponechá dále jako svůj vlastní a to za situace, která byla naprosto standardní a rutinní a navíc podobnou možnost prakticky vylučovala. Stejný, zákonem předepsaný postup jsem totiž musel absolvovat v rozsahu několika desítek věřitelů a proces byl podložen připravenými doklady, do nichž byl pouze specifikován konkrétní věřitel a já jsem ho pak dvakrát podepsal, jednou jako předávající fyzická osoba a podruhé jako předseda představenstva TEMPA Slaný a.s..

Smlouva byla uzavřena pro všechny věřitele současně a to již 11.1.1999 (jeden exemplář přikládám) a byla součástí dokladů, kterými jsem informoval své partnery o změně statutu podnikání, žádal je aby ve svých dodávkách pokračovali a ujistil, že TEMPO Slaný, a.s. všechny převzaté závazky řádně zaplatí. Samotná smlouva mezi fyzickou osobou a akciovou společností byla tedy uzavřena dřív, než byl dán věřitelem souhlas k převodu pohledávky a každý z mých věřitelů ji měl k dispozici. Není tedy možné, že by kdokoliv z mých věřitelů (a tedy ani Komerční banka, a.s.) tuto smlouvu neměl.

Zvolené řešení bylo pro mé věřitele zárukou, že se jim nemůže stát, že by dali svůj souhlas k převodu závazku, který by pak přebírající společnost odmítala uznat a plnit. Komerční banka proto tuto smlouvu musela mít a jakékoliv jiné tvrzení je nepravdivé.

Podmínkou platnosti smlouvy ale podle čl. II, bod 2 byl písemný souhlas věřitele s převodem. Tak jak byl věřiteli tento souhlas udělován, byl příslušný závazek účetně odečten ze závazků FO a převeden do závazků akciové společnosti.

Seznam závazků k datu prohlášení konkurzu správce protokolárně převzal a dopustil se podle mého názoru podvodu už tím, že převzetí tohoto důležitého podkladu popřel (a to jak u soudu, tak na policii a rovněž finančnímu úřadu). Dalšího vědomě nezákonného jednání se dopustil, když v rozporu s tímto seznamem uznal v konkurzu 38K 19/99 o cca 100 mil Kč vyšší závazky, než byly mé závazky skutečné.

Již několikrát jsem (včetně tohoto soudního jednání) žádal, aby SKP tento doklad musel předložit, jako důkaz, že rozsah mých závazků byl jiný, než ten který on uznal, zatím ale stále bez jakéhokoliv efektu.

Soudce se ale zjevně chystá své rozhodnutí postavit na tom, že tento doklad – smlouvu, která byla všem partnerům zaslána současně se žádostí o udělení souhlasu (každý, kdo dostal formulář „souhlas s převodem“ a podepsal ho, měl již v té chvíli také podepsanou smlouvu mezi mnou a akciovou společností) nemám v ruce. Doklad o tom, že KB si byla zcela zjevně převodu závazku vědoma a vyzývala k úhradě nikoliv mne, ale akciovou společnost jsem soudci sice předložil, on mu ale, jak dal najevo, nehodlá přiložit žádný význam.

Zadržováním mé evidence a popíráním existence soupisu mých závazků dosáhne (za účinné pomoci policie a soudů) SKP zřejmě toho, že jeho podvodné jednání bude i nadále kvalifikováno jako „zákonný postup“.

Díky tvrdošijnému lpění soudce na předložení smlouvy jsem si ale uvědomil, že „stejný metr“ nebyl použit vůči druhé straně a položil jsem si otázku, byla-li vůbec nějaká smlouva o prodeji pohledávek mezi KB a KONPO uzavřena a pokud ano, pak si kladu otázku, zda se týkala i sporné pohledávky za mnou.

Již jednou jsem měl totiž tyto pochybnosti. V konkurzním spise 38K 19/99 jsem sice objevil jakýsi doklad o převodu (kopii přikládám), byl jsem ale přesvědčen, že doklad byl do spisu vložen dodatečně až potom, když jsem na podivné okolnosti související s přihláškou společnosti KONPO upozornil. Chtěl jsem se tehdy podívat do protokolu pošty (datumové přijímací razítko lze snadno na potřebný datum přestavit) na Krajském soudu v Praze (kopii přikládám), nebylo mi to ale umožněno.

Každopádně se chci jít osobně do KB podívat a vyžádám si kopii smlouvy 9535139 mezi KB, a.s. a KONPEM s.r.o. a budu velice zvědav, co v ní objevím. Zvědav jsem ale už jen na to, zda mi KB umožní se se smlouvou seznámit. Obávám se, že to nebude jednoduché a o tom jsem se hlavně chtěl s Vámi domluvit. Jak to udělat, abych se k informaci dostal?

Ještě bych rád konstatoval, že onu zmiňovanou třetí pohledávku (která ale nebyla v žádném přezkumném řízení přihlášena) z titulu směnky pro společnost pana Andra, kterou si KB ponechala a na KONPO ji nepřevedla, přihlásila KB do konkurzu na pana Andra a tak jednu a tutéž částku uplatňuje dvakrát. Jsem přesvědčen, že je tím naplněna skutková podstata trestného činu „získání neoprávněného prospěchu“.

Pro dnešek už pouze konstatuji, že částky, které měly být podle usnesení 38K 19/99-490 poukázány KB a KONPU z konkurzního účtu neodešly. Byly tedy hrazena hotově, nebo složenkou a je otázka, kdo je obdržel. V situaci, kdy nemám evidenci o průběhu konkurzu se o tom mohu pouze dohadovat.

Slaný 12.1.2007

Ing. Ferdinand Němec, Vítězná 1568.