Nám. E. Beneše 1997
272 55 Kladno
Žalovaný : Česká republika.
Žaloba pro porušování občanských práv a proti diskriminaci občanů ze strany
institucí ČR přijímáním a uplatňováním diskriminačních zákonů a na nápravu škod
způsobených těmito zákony.
Zákon o správě daní zcela jednoznačně stanoví, že v případě daně z převodu nemovitosti je základem daně buď prodejní (tržní) cena, nebo cena stanovená předepsaným způsobem (cena stanovená oprávněným znalcem) a to ta z obou možností, která je vyšší (znění zákona není nutné před soudem prokazovat).
Ústava ČR a Listina základních práv a svobod jako jeden z ústavních zákonů formulují zásady a principy, na nichž je naše společnost postavena a mezi nejvýznamnější patří nepochybně zásada rovnosti všech občanů.
Ústavou je stát a jeho instituce zavázán, aby výše zmíněné principy respektoval v celé škále konkrétních zákonů, které upravují chod společnosti. Aby nemohlo docházet k obcházení těchto principů, platí zásada, že takové ustanovení jakéhokoliv konkrétního zákona, které principu rovnosti občanů odporuje (je tedy v rozporu s Ústavou ČR) je neplatné.
ČR má sice institut (Ústavní soud ČR), jehož úkolem je napravovat ty případy, kdy zákon nižší právní váhy je s Ústavou ČR, nebo LZPS v rozporu, tato instituce ale obdobné situace sama aktivně nevyhledává, pracuje pouze na základě podnětů jiných subjektů.
Považuji proto za nutné upozornit tímto způsobem na zákon, které porušují princip rovnosti občanů a to na Zákon o konkurzu a vyrovnání ( 328/1991 Sb.) a to právě ve vztahu k daním z převodu nemovitostí.
Tímto zákonem jsou občané zabývající se konkurzy výrazně zvýhodněni. Tito lidé mohou prodávat nemovitosti takovým způsobem, že je za základ daně z převodu považována vždy pouze cena za nemovitost zaplacená. Správci konkurzní podstaty tedy nemají ze zákona povinnost nechat stanovit „úřední cenu“, ale mohou prodávat nemovitosti bez jakéhokoliv omezení a kontroly.
Přestože pouze „suplují činnost“ původního vlastníka, mají zcela odlišná pravidla, jež jim umožňují „obcházet“ smysl zákona, který by naopak svou činností měli naplňovat a kterým je bezesporu prodej aktiv z konkurzní podstaty za ceny reálné a nikoliv pouze symbolické.
Důsledkem tohoto uspořádání je :
1/ Poškozování věřitelů úpadce a tedy právě těch účastníků konkurzu, v jejichž zájmu je konkurz prohlašován.
2/ Poškozování úpadce podnikajícího v režimu OSVČ, jehož dluhy nejsou uhrazeny adekvátně aktivům, která měl SKP k dispozici.
3/ Poškozování státu a státního rozpočtu (a tedy všech občanů), kterému unikají nemalé daňové příjmy.
4/ Zvýhodnění subjektů získávajících majetek jeho nákupem v rámci konkurzů (jde mnohdy o spekulanty a spolupracovníky SKP , kteří dále aktiva za podstatně vyšší ceny prodávají a jsou to tedy oni, kdo realizují v rozporu se smyslem zákona nezasloužené zisky).
5/ Zákon umožňuje a vyvolává velice silné „korupční klima“ a tlaky, kde lze předpokládat, že existuje nepřímá úměra mezi „oficielní“ prodejní cenou a poskytnutými úplatky. Čím nižší a vzdálenější od ceny reálné je cena za aktiva nabyvatelem zaplacená, tím vyšší je tento ochoten poskytnout úplatek.
Protože je toto ustanovení současně porušením jednoho ze základních principů demokratické společnosti a to principu rovnosti občanů, žádám soud, aby rozhodl, že je nutné upravit zákon o prodejích majetku z konkurzu a exekucí tak, aby odpovídal podmínkám, za kterých prodávají majetek všichni občané a nezvýhodňoval tak odlišnými podmínkami prodeje jen některé skupiny lidí.
Soud by měl také rozhodnout, že je nutné nahradit lidem poškozeným diskriminačními podmínkami zákonů o konkurzu vzniklé škody.
V mém případu jde o rozdíl mezi hodnotou nemovitostí, která v konkurzu prohlášeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 38K 19/99 podle soupisu aktiv zpracovaného SKP JUDr. Pavlem Pikolou a ceny stanovené znaleckými posudky činila cca 72,8 mil. Kč a částkou 4,92 mil. Kč, které JUDr. Pikola podle Závěrečné zprávy za tato aktiva získal.
Žádám tedy, aby soud rozhodl, že jsem byl špatným zpeněžením svých aktiv poškozen ve výši rozdílu mezi reálnou cenou mých aktiv a cenou, kterou za ně JUDr. Pikola v pozici SKP získal tj. 67,88 mil. Kč a že mi tato škoda má být státem uhrazena.
Po dosavadních zkušenostech s postupem Okresního soudu v Kladně při posuzování a projednávání mých podání žádám soud, aby nejprve a bez zbytečných odkladů posoudil, zda je to OS v Kladně, kdo je oprávněný se tímto podáním zabývat a pokud dojde k závěru, že nikoliv, pak aby žalobu bez zbytečných prodlev postoupil příslušnému soudu (nikoliv po několika letech, jako v případu mých podání týkajících se jiných záležitostí). Jestliže zákon neumožňuje takové postoupení, pak prosím o vyrozumění, na kterou složku soudní struktury se mám se svou žalobou obrátit.
Současně žádám soud, aby mě osvobodil od soudních poplatků a přidělil mi v zájmu kvalifikované obhajoby mých práv právní zastoupení ex offo. Můj právní zástupce jistě bude schopen odstranit všechny formální závady této žaloby.
Prosím, aby mi nebyli ustavováni právníci, jejichž zastoupení jsem již v minulosti odmítl a nebo ti, kteří naopak odmítli zastupovat mne. Jsou to : JUDr. Josef Holub, JUDr. Jansová, JUDr. Burleová, JUDr. Jiráková, JUDr. Richtr. Jejich případné pověření by jen situaci komplikovalo a řízení zbytečně protahovalo.
Skutečnost, že splňuji podmínky, aby Okresní soud v Kladně mohl mé žádosti vyhovět dokládám přiloženým potvrzením o své osobní, finanční a majetkové situaci.
Ve Slaném 17.4. 2007
Ing. Němec Ferdinand, Vítězná 1568, 274 01 Slaný
Přílohy : podle seznamu v e-mailu.
Podání je elektronicky podepsáno.