Vážení,
je to několik dnů, co jsem se dozvěděl, že na internetu jsou stránky věnované současným problémům naší justice a nedalo mi to, abych je nenavštívil. Možná někteří z vás o těchto stránkách neví, nebo jste je dosud nenavštívili a tak bych vám na ně rád poskytl odkaz. Lze se s nimi seznámit na adrese : (http://www.ejustice.cz/?action=art&num=201).
Je tam především velice fundovaný rozbor Dušana Třísky, který stojí za to si přečíst. Je možné se tam rovněž seznámit s vystoupením a rozumnými názory předsedy vlády na situaci v justici i s jeho určitými náznaky, že by chtěl ze své pozice přispět ke zlepšení situace s nimiž vystoupil na jednání Soudcovské unie v listopadu 2005.
Většina příspěvků se shoduje v názoru, že justice je velice citlivá oblast, kde se rozhoduje o tom, co je a co není zákonné a o tom kdo a za co bude či nebude potrestán. To si nepochybně uvědomují i pachatelé trestných činů a snaží se získat v justici vliv, což se jim evidentně daří.
Jako každý "společenský instrument" je i justice pouze nástroj ve své podstatě neutrální a lze ho právě tak dobře použít ve prospěch společnosti, jako zneužít. Záleží na zájmech a vlastnostech uživatele tohoto nástroje a samozřejmě i na tom, nakolik je mu okolím poskytnut prostor pro ten či onen přístup. To je realita, kterou asi nelze změnit.
Přiznám se, že tady někde jsem se ale už začal divit. Zjistil jsem totiž, že soudcům jsou v naší společnosti poskytnuty zcela mimořádné výhody, které žádný jiný občan nemá. Jsme přitom občanskou a demokratickou společností, v jejíž Ústavě je zakotvena zásada, že jsme si všichni rovni. Kdo jiný má ale zákonem garantováno, že nebude propuštěn z práce a může pracovat do 70ti let ? Vůči komu je zákon tak tolerantní, že mu umožňuje nikým nezpochybnitelné jednání, něco ve stylu "soudcovské nezávislosti"? a nepostihuje ho za chyby a škody, které ve své "nezávislosti" způsobí? O kom, když už se dopustí nějakého pochybení rozhodují jeho známí a kamarádi ?
Nevím o druhé takové profesi, nebo skupině lidí. Vy ano? Kladu si otázku, jak je možné, že takový zákon, který tak evidentně zvýhodňuje některé občany a ve srovnání s nimi diskriminuje celý zbytek společnosti vůbec vznikl? Kde byli tehdy neúprosní bojovníci proti poskytování neoprávněných výhod nějaké skupině lidí (mám na mysli pana presidenta Klause a kauzu "registrované svazky", ale i další)? Proč se neozývají alespoň dnes a nesnaží se tuto podivnou anomálii řešit? Zákonodárci přece o tomto protiústavním zvýhodnění soudců musí vědět a jsou oprávněni a i umí podávat ústavní stížnosti a podněty. Nebo se spoléhají, že jim soudci jejich benevolenci budou vracet? Možná ano. 99% řadových občanů, právě tak jako do nedávna i já, ale o něčem takovém nemá tušení a určitě by se jim to, stejně jako mně, nelíbilo.
Tento problém je ale v naší společnosti zřejmě "tabu". Nepíše se o něm, nemluví se o něm, jen se kolem něho tiše přechází. Přitom je nesporné, že bez změn v zadání postavení soudu a soudce se tato společnost se všemi svými neduhy bude těžko vypořádávat.
Nejsem proti soudcovské nezávislosti. Jsem ale přesvědčen, že by měla být platná jen pro situaci, kdy soudce plní své společenské poslání. Ve chvíli, kdy se začne od společenského zadání odchylovat, je nevýkonný, ztrácí pro svou práci odbornou a morální způsobilost a namísto rozhodování v souladu se zákony a ve prospěch spravedlnosti a občanů začne preferovat svůj osobní zájem a své pravomoci začne zneužívat, je nutné mít zákonné možnosti ho z jeho postavení odvolat. Žádné doživotní garance ani nic podobného nejsou na místě.
Snad by bylo vhodné, kdyby se strany, které budou chtít kandidovat do sněmovny, vyjádřily i na téma "justice" a seznámily občany-voliče se svým názorem na současný stav a svými představami o nápravě dnešních neduhů v této důležité složce státní moci.
Určitě by velmi prospěla i širší společenská diskuse na toto téma.
Na zmíněných webových stránkách mě zaujal ještě jeden diskusní příspěvek a to z pera místopředsedkyně Městského soudu v Praze - JUDr. Moniky Vackové. Od JUDr. Vackové jsem totiž v tomto týdnu dostal dopis (je přiložena kopie). Jak je z jeho textu zřejmé, je tento dopis reakcí na mou žádost adresovanou předsedovi Městského soudu v Praze - JUDr. Janu Sváčkovi, na kterého jsem se po několikaleté marné snaze dosáhnout nápravy obrátil s osobní žádostí, aby se on sám, jako osoba ze své funkce odpovídající za řádný chod MS v Praze ve věci angažoval. Doložil jsem mu, že Obchodní rejstřík se při zápisu změn ve statutárních orgánech společnosti TEMPO Slaný, a.s. dopustil pochybení (s největší pravděpodobností nejen vědomého, ale přímo záměrného), kterým umožnil zakrýt podvod a způsobit škodu v řádu desítek milionů.
Setkal jsem se se zajímavou reakcí. JUDr. Jan Sváček se zachoval podle hesla "já nic, já muzikant" a přehodil "horký brambor" JUDr. Monice Vackové. Ta udělala ještě zajímavější manévr. To co již jednou připustila (i první vyjádření z r. 2004 přikládám) prostě a jednoduše opět popřela (právník by asi řekl, že překvalifikovala jednání soudkyně Mašínové).
Nebudu postoj JUDr. Moniky Vackové komentovat. Osobně jsem ale přesvědčen, že po několikaleté korespondenci, která byla z mé strany dokládána písemnými dokumenty (a JUDr. Vacková je má k dispozici), snad ani není možné, aby tomu co mi napsala, ona sama věřila.
Nechť si ale každý udělá vlastní názor na osobnostní profil lidí, kteří v naší justici zaujímají důležitá postavení a na klima, které se těmto lidem podařilo u soudů vytvořit.
Důvodem, proč jsem se poukázáním na vlastní zkušenost s jednáním lidí pracujících v justici pokusil doplnit diskusi vedenou na stránkách "ejustice" je mé přesvědčení, že takovéto jednání soudů a soudců je ve značné míře důsledkem současné právní úpravy postavení soudů a soudců ve společnosti.
Zcela závěrem chci apelovat na všechny, kteří mají možnost udělat něco pro změnu a odstranění neoddůvodněných a kontraproduktivních záruk nepostižitelnosti a beztrestnosti pro tyto lidi, aby tak učinili. Především politici a zákonodárci by neměli současný stav dál nechávat beze změn.
S pozdravem Ing. Němec Ferdinand, Vítězná 1568, Slaný.