Nám. Ed. Beneše 1997
Kladno.
Věc : 3 T 56/2006.
V Y J Á D Ř E N Í .
Ve výše uvedené věci jsem dostal od OS Kladno předvolání k jednání (kopii předvolání i obvinění přikládám). Ještě před tímto jednáním ale považuji za vhodné si ujasnit některé okolnosti a učinit některé kroky, tak jak budou dále uvedeny.
Především bych rád konstatoval, že Okresní soud v Kladně již v uvedené věci jednal a rozhodl (kopii rozhodnutí přikládám) tak, že vrátil obvinění Okresnímu státnímu zastupitelství Kladno k došetření se značnými výhradami proti předchozímu způsobu vyšetřování.
Znamená snad skutečnost, že je ve věci nařizováno jednání změnu v názoru soudu, nebo již ono soudem požadované došetření proběhlo ? Pokud ano a rovněž v případě, že státní zástupkyně podala proti usnesení stížnost, která byla úspěšná, požaduji, abych dostal kopie všech dokumentů, tak abych byl o průběhu řízení informován.
Jestliže soud bude obvinění ve věci 3 T 56/2006 projednávat, žádám před dalším jednáním o ustavení právníka.
JUDr. Jiří Beneš, Václavské náměstí 834/17, Praha 1, který mi byl ustaven Policií ČR pro potřeby policejního šetření mi za několik let vyšetřování neposkytl jedinou právní radu či nějaký svůj názor na průběh vyšetřování a to za situace, kdy bylo vyšetřování poznamenáno (viz usnesení 3 T 56/2006-6900) celou řadou pochybení.
Za mé zastupování byl nepochybně JUDr. Jiří Beneš ze státních prostředků (z daní občanů) honorován. Nebudu spekulovat o tom, zda je JUDr. Jiří Beneš tak špatný právník, že žádné pochybení v postupu policie nepostřehl, nebo zda mu více záleželo na tom, aby byl policií pověřován rovněž zastupováním jiných vyšetřovaných a proto byl k nedostatkům a pochybením policie zcela netečný a loajální.
V žádném případu si ale nepřeji, aby tento právník v mém zastupování pokračoval i při jeho soudním projednávání a protože nemám prostředky na to, abych si mohl nákladné právní služby hradit, žádám tímto soud o ustavení jiného právníka v režimu ex offo.
Před nějakým časem jsem se dočetl o právním výkladu Ústavního soudu ČR k problému „PODJATOST“. Ústavní soud se vyjádřil v tom smyslu (Okresní soud v Kladně nepochybně toto vyjádření zná a vychází z něho), že námitka podjatosti může být uplatněna rovněž v případech, kdy jedna strana sporu a soudce (či jiná osoba) jsou, nebo byli členy stejné zájmové, společenské, nebo politické organizace. V takovém případě je tato námitka na místě a není potřeba prokazovat, že se taková podjatost již nějak projevila. Stačí její potencionální možnost.
Při mém prvním setkání s bývalým SKP ve věci 38K 19/99 - JUDr. Pavlem Pikolou se jmenovaný vyjádřil velmi jednoznačně a sdělil mi (podobné vyjádření učinil i v dalších konkurzech, jak si lze ověřit u dalších úpadců), že vzhledem ke svému někdejšímu působení v StB a později i u Policie ČR má natolik dobré vztahy a zázemí jak u Policie ČR, tak i u soudů, že je na jejich základě schopen dosáhnout cokoliv, třeba i mé odsouzení a uvěznění, pokud bych mu měl nějak v jeho práci dělat potíže.
Dosavadní průběh jak policejního vyšetřování vedeného proti mně Policií středočeského kraje pod spisovou značkou ČTS : KVSC 2048/2000, tak i postup státní zástupkyně JUDr. Tamary Kaiserové velmi jasně potvrzují vyjádření JUDr. Pavla Pikoly a jsou vedena způsobem zcela popírajícím i ty nejzákladnější skutečnosti a se zjevným záměrem kriminalizovat mé jednání, jak se dále na několika skutečnostech pokusím doložit.
1/ Přestože neexistuje jediný doklad pro tvrzení, že jsem někdy jakkoliv komplikoval a nebo se jen pokusil komplikovat činnost JUDr. Pavla Pikoly, jsem z takových komplikací obviňován.
Naproti tomu je řada dokladů (a to i ve spisu ČTS : KVSC 2048/2000) svědčících o tom, že se JUDr. Pikola z mé strany setkal s plným pochopením a vstřícností, že mu byla pro potřeby konkurzu k dispozici nejen celá má podnikatelská evidence, ale i já osobně. Ze spisu rovněž vyplývá, že JUDr. Pikola o celé situaci vypovídal lživě, když tvrdil, že jsem mu evidenci nepředal a že to nakonec i on sám přiznal. Na většinu lživých tvrzení, která JUDr. Pavel Pikola zneužil k páchání trestné činnosti (popřel předání účetní uzávěrky a vyhnul se tak zpracování mimořádného daňového přiznání ; zatajil předání seznamu závazků aby následně a neoprávněně uznal o 80-100 milionů Kč více závazků, než jsem jich skutečně měl, atp.) jsem Policii ČR i Státní zastupitelství formou trestních oznámení upozornil. Přestože šlo ze strany JUDr. Pavla Pikoly o zcela konkrétní a snadno prokazatelné nezákonné jednání (a jak vyplývá i z mého obvinění, většinu z nich již policie měla vlastním šetřením potvrzenou – viz kupř. výpověď p. Habadové), nestačilo to k tomu, aby byl JUDr. Pikola orgány činnými v trestním řízení z čehokoliv obviněn.
2/ Pokud jde o mé obvinění z hospodářské trestné činnosti, považuji ho za ještě absurdnější. Předpokládám, že není trestný už samotný záměr přestat podnikat jako OSVČ a založit akciovou společnost. Protože tento proces proběhl plně v souladu se zákonem, velmi bych se divil, kdyby se ukázalo, že v současné ČR je dodržování zákona vydáváno za trestnou činnost (když se ale dívám kolem sebe, vyloučit to zcela nemohu).
Za nesmyslné, vykonstruované a účelové považuji již tvrzení, že jsem svůj majetek někam převedl. Ten zůstal stále v mém vlastnictví, pouze změnil podobu. Namísto nemovitostí v Ouvalově ulici 554 jsem po založení TEMPA Slaný a.s. vlastnil tuto společnost, jejíž nedílnou součástí byla i původní nemovitost. Zcela evidentně tedy k žádné změně, která by poškozovala mé věřitele nedošlo. Věřitelé měli navíc možnost se rozhodnout, zda budou požadovat úhradu svých pohledávek ode mne, nebo od akciové společnosti. O těchto záležitostech probíhala jednání a nepochybně by došlo k vyrovnání všech závazků, ať už z mé strany, nebo akciovou společností. K převodu mých aktiv na třetí osoby a ke zmaření jejich vyrovnání došlo až činností SKP – JUDr. Pavla Pikoly.
Pokud se státní zástupkyně není schopna orientovat v problematice a kvalifikovaně posoudit, zda při transformačním procesu založení akciové společnosti TEMPO Slaný, a.s. došlo ke zkrácení mého majetku, měla by se s tímto problémem obrátit na odborníky.
3/Také tvrzení, že jsem byl jako OSVČ předlužený je účelové a je postaveno na nesolidních argumentech. Z několika možností (kupř. na areál v Ouvalově ulici 554 jsou k dispozici 3 odhady a sice na 60,4mil. Kč, dále na 57 mil. Kč a konečně na 37,4mil Kč, o jehož věrohodnosti lze pochybovat) si státní zástupkyně nepochybně záměrně a účelově vybírá tu nejnižší a na jejím základě pak tvrdí, že jsem byl předlužen. Jak je takový přístup „elastický“ a snadno manipulovatelný bych chtěl ilustrovat na příkladu svých pohledávek.
Ty ve chvíli, kdy jsem je prodal akciové společnosti činily v nominální hodnotě 40,911.567,-Kč a dohodnutá cena za ně byla 10,227.875,-Kč (údaje čerpám z obvinění 3 T 56/2006). SKP – JUDr. Pavel Pikola na mne podal trestní oznámení, v němž mě vinil, že jsem tímto „prodejem pohledávek pod jejich reálnou cenou“ poškodil své věřitele. Sám JUDr. Pikola v soupisu aktiv pohledávky ocenil (nebo nechal ocenit) na cca 7,5mil.Kč. Jak je možné, že tvrdil na jedné straně, že je reálná hodnota pohledávek 7,5 mil. Kč a současně na mne podával trestní oznámení, když jsem je prodal o 2,5 mil. Kč lépe? To je správné a logické? Není to už na první pohled nesolidní a účelové? Potom ale všechny pohledávky JUDr. Pikola převzal včetně pracovníka, který je za TEMPO Slaný, a.s. vymáhal – pana Richarda Navary ze Slaného. Tento člověk tvrdí, že JUDr. Pikolovi od mých bývalých dlužníků osobně přivezl cca 6-7 mil. Kč. To velmi kontrastuje s částkou cca 630 tisíc Kč, kterou JUDr. Pavel Pikola přiznal, jako oficielní příjem za pohledávky do konkurzní podstaty.
Když jsem na tuto nesrovnalost upozornil, nechal vyšetřující policista zpracovat „znalecký posudek“ v němž „znalec“ ocenil pohledávky na cca 120.000,-Kč a na jeho základě pak konstatoval (doklady by měly být – pokud se někde neztratily – ve spisu ČTS : KVSC 2048/2000), že JUDr. Pikola pohledávky zpeněžil velmi úspěšně. Jak je možný tak odlišný pohled na jednu a tutéž situaci?. JUDr. Pikola sklidil uznání za získání pouhých cca 10% z částky, pro kterou jsem já byl trestně stíhán. Po této „episodě“ jsem ale přestal být obviňován z nevýhodného prodeje pohledávek.
Mě ale „znalec“ svým oceněním pohledávek nepřesvědčil a tak jsem na svém trestním oznámení proti JUDr. Pikolovi za špatné zpeněžení pohledávek nejen trval ale naopak jsem ho rozšířil o podezření z podvodu, kterého se JUDr. Pikola dopustil, když nechal v květnu 2000 seznam mých dlužníků pracovnicemi účtárny TEMPA Slaný, a.s. upravit a to tak, že došlo k jeho podstatnému zredukování ze 40 mil. Kč na 19 mil.Kč a navíc se v něm objevily položky z r. 1999 z obchodní činnosti TEMPA Slaný, a.s., které tam rozhodně nemohly být ke 31.12.1998.
Policie ČR žádné z těchto TO nevyšetřila, ale jak je zřejmé z obvinění, pokouší se za ně činit i nadále odpovědným mne.
4/Zcela „nehorázně“ si JUDr. Pavel Pikola počínal pokud jde o mé závazky. Tam zatajil převzetí účetních výkazů 10/99 a seznam věřitelů fyzické osoby (protokoly o převzetí se ve spisu ČTS : KVSC 2048/2000 nacházejí), což lze nepochybně kvalifikovat jako cílený podvod, kterým si JUDr. Pikola vědomě a záměrně vytvořil předpoklady, aby v konkurzu mohl uznat jako oprávněné závazky o 80-100 mil. Kč vyšší, než byly mé skutečné závazky.
Pokud by šlo ze strany JUDr. Pavla Pikoly jen o nějaké „nedopatření“, kdy by třeba zapomněl, že tyto dokumenty převzal, musel jako zkušený správce konkurzních podstat (v té době měl již za sebou několik desítek konkurzů) vědět, že je jeho povinností zpracovat pro FÚ účetní uzávěrku a daňové přiznání k termínu prohlášení konkurzu (tam by ale musel uvést celkový objem závazků) a mohl si tyto doklady opakovaně vyžádat. Určitě by je dostal a pokud ne, pak by alespoň mohl doložit, že jsem s ním odmítl spolupracovat a jeho činnost sabotoval.
Kdyby seznam mých závazků dal JUDr. Pikola k dispozici členům věřitelského výboru a Konkurznímu soudu (kteří by ho, podle mého názoru měli mít), mohli by podle něho tito účastníci konkurzu kontrolovat, jsou-li přihlašované pohledávky oprávněné. Svým postupem jim ale JUDr. Pikola takovou možnost vzal a z přezkumného řízení je fakticky zcela vyřadil.
Státní zástupkyně na takto nesmyslných a zkreslených podkladech a spekulacích staví své obvinění.
5/Do dnešního dne mi JUDr. Pavel Pikola nevrátil mou evidenci (konkurz byl uzavřen v r, 2002) a to ani tu její část, kterou protokolárně převzal a nepředal mi také evidenci, kterou byl povinen o průběhu konkurzu zajišťovat on ve stejném rozsahu v jakém bych ji byl povinen vést já. Na tuto skutečnost jsem opakovaně upozorňoval orgány činné v trestním řízení, které jsem současně upozorňoval i na to, že JUDr. Pikola takto zakrývá rozsáhlou trestnou činnost, které se v průběhu konkurzu dopustil a žádal jsem je o zajištění evidence, jako důkazního materiálu. Policie na tato má oznámení nereagovala. Ani soud, na který jsem se obrátil se žalobou na vrácení dokladů se za několik let k tomuto podání nedostal.
Z hlediska zákona nesu ale právní odpovědnost jak za události před prohlášením konkurzu, tak i za jeho průběh já a setkávám se proto s řadou situací, kdy svou evidenci potřebuji, abych s její pomocí mohl prokazovat a dokládat potřebná fakta.
Bez této evidence mohu být obviňován z čehokoliv, jak je patrné i z tohoto obvinění. Jde ale o subjektivní a jednostranná tvrzení, která mohou být vznášena pouze díky tomu, že je nemám možnost vyvracet poskytnutím důkazů o tom, že jsou nepravdivá.
Zcela jistě právě tento cíl JUDr. Pavel Pikola sledoval a sleduje a to je důvodem, proč se tak urputně vrácení mé evidence brání. Ačkoliv jde o nesporné nezákonné jednání se značnými dopady, jehož pachatelem nejsem já, ale JUDr. Pavel Pikola, nechávají ho orgány činné v trestním řízení bez povšimnutí, zatímco mne se stále pokoušejí z něčeho obviňovat.
Kdybych i připustil, že tvrzení JUDr. Tamary Kaiserové je podloženo reálnými relacemi a čísly (a není tendenčně poznamenáno všemi výše vyjmenovanými i dalšími okolnostmi) a že jsem opravdu měl aktiva ve výši cca 110 mil. Kč (sám SKP je ale ocenil podstatně výše), které by postačovaly k úhradě cca 72% věřitelských pohledávek (takže 28% by mí věřitelé tratili) potom je nesporné, že jestliže JUDr. Pikola zpeněžil má aktiva tak, že věřitelům uhradil cca 0,5% z jejich pohledávek, poškodil je on o 71,5%. To ovšem JUDr. Tamara Kaiserová nesporně považuje za správné.
JUDr. Tamara Kaiserová dále vychází zřejmě z předpokladu, že neexistuje tzv. „podnikatelské riziko“ a vyvozuje z toho, že mí obchodní partneři měli nárok získat 100% svých pohledávek za mnou. Totéž „právo“ ale nepřiznává mně. V mém případu považuje za správné ocenit mé pohledávky na pouhá cca 3% jejich nominální hodnoty ( měla by je do rozvahy také započítat ve 100% ní výši, nebo ne !?!).
To mne vede k závěru, že postup JUDr. Tamary Kaiserové je tendenční a že v ČR jsou v rozporu s ústavou (podle níž jsme si všichni rovni) různá měřítka na hodnocení jedné a téže situace pro různé osoby. Zatímco podvodné jednání jednoho člověka (musí jít ale zřejmě o bývalého pracovníka StB, nebo „nomenklaturního kádra“ bývalé totality) je soustavně a velkoryse přehlíženo, jsou šikanováni ti, kteří na podvodníky a jejich podvody poukazují.
Jsem přesvědčen, že jde o podjatost ve smyslu výkladu Ústavního soudu ČR, založenou na
společném působení JUDr. Pavla Pikoly a JUDr. Tamary Kaiserové v bývalém donucovacím státním aparátu a jeho mocenských složkách a žádám soud, aby v zájmu objektivního posouzení obvinění 3 T 56/2006 z jeho dalšího projednávání JUDr. Tamaru Kaiserovou pro podjatost vyloučil.
S pozdravem
Slaný 26.1.2007
Ing. Ferdinand Němec, Vítězná 1568, Slaný.