MUDr. Mgr. Ivan Langer

ministr vnitra ČR





Vážený pane ministře,



obracím se na Vás jako na osobu, která sice za současný stav Policie ČR nenese odpovědnost, před kterou je ale nelehký úkol řešit všechny nešvary, s nimiž se Vaši předchůdci nedokázali uspokojivě vyrovnat a to nejspíše i proto, že se o něco takového ani nepokoušeli.

Ačkoliv se budu konkrétně vyjadřovat z pozice své osobní zkušenosti, kterou dobře znám, nejde mi pouze o mne a můj „zmanipulovaný konkurz“. Nejde mi ani jen o další zmanipulované konkurzy, přestože jich bylo mnoho, vidím současné problémy Policie ČR v podstatně širších souvislostech.

Jistě se shodneme na tom, že jakkoliv jsou zákony, či jiná pravidla upravující chod společnosti nesmírně důležitá, nejsou samospasitelná. Je to jen nástroj. Stejně jako třeba o zbrani (ale platí to o všech dalších lidských „vynálezech“) nelze říci, že má nějaký jednoznačný charakter (buď kladný, nebo záporný), protože teprve to, v jakých rukou se nalézá rozhoduje o tom, zda bude použita ve prospěch správné věci a nebo zneužita pro páchání zla a všeobecnou zkázu, platí to analogicky o předpisech a zásadách pro práci Policie. Teoreticky je sice Policie koncipována jako součást společnosti, která má za pomoci a s využitím společenských pravidel dbát na řádné „fungování“ a dodržování právě těchto pravidel všemi občany, vidíme ale, že to v praxi ČR příliš „nefunguje“.

Určitě se spolu shodneme na tom, že je to důsledek skutečnosti, že u policie pracují lidé, kteří pravomoci a možnosti delegované na ně společností v zájmu a pro potřebu zajišťování pořádku a dodržování zákonů používají jiným způsobem a tedy nezákonně.

Jsou to tedy lidé – policisté a nikoliv pravidla, co je určující pro kvalitu práce a výsledky Policie ČR. Věřím, že máte v těchto věcech jasno a patřím mezi ty občany, kteří uvítali Váš záměr očistit policii od bývalých příslušníků StB a SNB.

Po 17 letech od r. 1989 už do řad policie nepochybně přišlo dost mladých, schopných a totalitními praktikami neinfikovaných příslušníků, aby nebylo nutné tam „udržovat skanzen takzvaných odborníků“. Tito lidé nikdy nebyli a nebudou demokraty a už tím je dáno, že jejich přínos pro společnost se pohybuje a bude pohybovat v záporných hodnotách.

Jestliže se tedy budu v následujících řádcích odvolávat na své zkušenosti z konkurzu, nechci psát zdaleka tolik o konkurzu, jako o lidech, kteří se v něm angažovali a hráli nějakou roli.

Nechci také vyzdvihovat jako hlavního aktéra bývalého správce konkurzní podstaty (a také bývalého pracovníka StB a později i Policie ČR) – JUDr. Pavla Pikolu. To není žádný hrdina, ani genius. Podle mého názoru je to pouhý lump a podvodník. Lump a podvodník dělá lumpárny, podvody a zlodějny. To je zcela obvyklé. Lidé tohoto založení se vyskytovali v dávném starověku, jsou mezi námi dnes a zcela nepochybně budou i v budoucnosti. Nejsou také žádným specifikem ČR, našli bychom je i na sever, jih, západ a východ (tam asi trochu více) od nás, takže jde o „normální“ společenský jev, který je v normální společnosti ale právě Policií stíhán a zpravidla udržován v jakémsi latentním, společensky únosném stavu.

V ČR je tomu ale jinak a jednou z oblastí, kde se výrazně vymykáme z parametrů obvyklých v civilizované společnosti jsou právě konkurzy. Již několik let se hovoří o „konkurzní mafii“, zatím jediný řešený případ je známá kauza „BERKA“ a i tady se tak „důsledně dbá presumpce neviny“, natolik „těžko cokoliv prokazuje“ (chce se vůbec něco prokázat??), že nakonec budou její aktéři nejspíš zproštěni obvinění a dostanou, spolu s omluvou, nemalou náhradu za společenskou újmu (nebo něco jiného).

Skupin lidí, parazitujících na nejspíš záměrně nedokonalém zákonu o konkurzu a vyrovnání je ale podstatně více a jedno z čelných míst mezi nimi nepochybně má skupina okolo JUDr. Pavla Pikoly.

Jestliže má Mgr. Daniel Thonat na svém kontu uvedeno cca 15-20 konkurzů, potom je to pouhý „troškař“ proti JUDr. Pavlu Pikolovi, který jich má na www.justice.cz zaregistrováno 60. V rámci těchto konkurzů mu bylo umožněno rozhodovat o majetku v hodnotě několika desítek miliard Kč, který měl ze zákona povinnost co nejlépe zpeněžit ve prospěch věřitelů. JUDr. Pikola ale zákon nerespektoval. Podívejte se, prosím na www.volny.cz/ferda.nemec/, nebo ať se tam podívají vyšetřovatelé Policie ČR a zeptají se poškozených úpadců, jak vedl JUDr. Pikola jejich konkurzy. Policisté si mohou opatřit rovněž nezpochybnitelná a výmluvná fakta. Ať třeba někdo od policie vezme souhrn hodnoty všech aktiv z oněch JUDr. Pikolovi přidělených 60ti konkurzů a zjistí, kolik JUDr. Pikola jejich prodejem celkem utržil, kolik se dostalo na věřitele a jaké % z jejich pohledávek jim bylo konkurzy uhrazeno.

Pro policisty to přece nemůže být problém. Ujišťuji Vás, že kdybych takovou možnost měl já, dávno bych to udělal, přestože i bez takové komplexní statistiky jsem si jist, že JUDr. Pikola je lump a podvodník. Proč to neudělal nikdy žádný vyšetřující policista, přestože na nezákonné praktiky JUDr. Pikoly byli a nejen z mé strany, mnohokrát upozorněni?

Pokud jsem o situaci okolo zmanipulovaných konkurzů a konkurzní mafii s někým hovořil, setkával jsem se s dvěma názory. Podle jednoho policisté případy namísto řádného vyšetření odkládají, protože se jim příčí pracovat a obzvláště pak řešit nějaké složité problémy a situace. Nevím jak Vám, mně ale takové vysvětlení připadá příliš „zjednodušující“ a zcela jednoznačně se přikláním k druhé možnosti a to sice k takové, že pachatelé hospodářské kriminality mají v řadách Policie ČR své „anděly strážné“, nebo „patrony“, či „zametače“, kteří všechny jejich případy pilně a důsledně „zametají pod koberec“.

Takové řešení mi připadá logické i z pohledu druhé strany. Pokud chci být jako pachatel trestné činnosti úspěšný a to navíc dlouhodobě a opakovaně, je nezbytnou podmínkou si zajistit toleranci lidí, kteří se mou trestnou činností budou zabývat z řad policistů, státních zástupců a soudců. To člověk se zkušenostmi JUDr. Pikoly určitě dobře věděl a s jeho „zbytkovými kontakty“ do těchto struktur si v nich spojence dokázal snadno nalézt.


Díky tomu pak ve svých konkurzech uplatňuje velice jednoduchý scénář a sice :


1/ Na své budoucí oběti – úpadce (mnohdy předem vytipované a pro podání konkurzu

„komplici připravené“) souběžně s podáním návrhu na konkurz podá trestní oznámení

a nechá je svými spolupracovníky z řad policie řádně „podusit“.

2/ Jejich majetek hluboko pod reálnou cenou převede na další osoby ať již koncové kupce,

nebo překupníky, kteří aktiva dále prodávají za několikanásobně vyšší ceny.

3/ Ze skutečných závazků úpadce neuhradí prakticky nic a naopak mu obvykle rozsah

závazků zvýší uznáním nereálných závazků, aby na něho zprostředkovaně přes

konkurzem neuspokojené věřitele vyvinul dodatečný tlak (v mém případu uznal SKP

neoprávněné závazky v rozsahu cca 100 mil. Kč).

4/ Všechna trestní oznámení a soudní žaloby komplicové správce z řad orgánů činných

v trestním řízení a soudci důsledně označují jako neopodstatněné a odkládají je.


V dalším Vás chci informovat o tom, jak tento proces probíhal v konkurzu, který dobře znám a sice v konkurzu prohlášeném soudkyní Krajského soudu v Praze – JUDr. Naděždou Křivánkovou (více pozornosti jí věnuji později) pod spisovou značkou 38K 19/99.

Přiznám se, že mne ani ve snu nenapadlo, že z osoby, která byla soudem (respektive JUDr. Naděždou Křivánkovou) pověřena, aby zajistila naplnění zákona se vyklube lump a podvodník, který zneužije svých pravomocí a také díky nepředstavitelné liknavosti a benevolenci při výkonu dozoru nad dodržováním litery zákona ze stranu soudu bude páchat trestnou činnost „jako na běžícím pásu“. Byl to můj první a stále jediný konkurz a v jeho počátku jsem věřil, že během něho v pohodě SKP zaplatí všechny mé závazky. Aktiv na to měl dostatek.

Policií jsem byl prvně osloven někdy před 24.9.1999. Má reakce je, stejně jak většina písemných materiálů k dispozici na stránkách www.ley.cz/nemec/ (blok informaci POLICIE ČR ), má jí ale ve své evidenci také Policie ČR a pokud se ztratila, mohu většinu dokladů opakovaně předložit já. Vzhledem k rozsáhlosti považuji za zbytečné je všechny přikládat k tomuto dopisu. Zpracuji pouze seznam.

Pak nastalo období, kdy jsem jezdil podávat vysvětlení na pověstnou „4“ (Praha 1, Bartolomějská 4) k vyšetřovateli mjr. Němotovi a přestože celé vyšetřování probíhalo v duchu snahy prezentovat mne jako šejdíře, který se pouze změnou statutu podnikání snaží vyhnout neodvratnému krachu, výsledkem bylo odložení věci se zdůvodněním, že se nejedná o trestný čin.

Celá konstrukce mého obvinění byla už svou podstatou absurdní. V době, kdy na mne byl prohlášen konkurz jsem byl největším a nejúspěšnějším distributorem drogistického zboží v ČR a založení akciové společnosti bylo krokem, který měl přinést výraznou racionalizaci činnosti a posílení pozic na trhu.

Jak samotný závěr vyšetřování, tak i některé výpovědi věřitelů, z nichž mnozí do protokolu uvedli, že dali svůj souhlas k převodu závazků FO na akciovou společnost a tím zpochybnili rozsah závazků uznaných JUDr. Pikolou jako závazky oprávněné se ale JUDr. Pikolovi a jeho přátelům nehodily do jejich scénáře a proto proti mně, namísto odložení, bylo 15.11.2002 zahájeno trestní stíhání.

V mém výslechu pokračoval npor. Ing. Voráček. Protože mi JUDr. Pikola nevrátil doklady ani z doby před konkurzem, ani z průběhu konkurzu a o jednání v konkurzu jsem také nebyl ani z jeho strany, ani ze strany konkurzní soudkyně informován, netušil jsem, co se vlastně v rámci konkurzu stalo.

Možná, že důvodem mého stíhání byla právě snaha nevrácení dokladů nějak „legalizovat“. JUDr. Pikola mi totiž tehdy tvrdil, že mou evidenci má Policie ČR, která v ní hledá důkazy pro mou trestnou činnost a že právě proto mi nemohou být doklady vráceny.

Ačkoliv jsem si všechny souvislosti a okolnosti mého trestního stíhání tehdy neuvědomoval, o jednom dnes nepochybuji. Vyšetřující policista nebyl vybrán nahodile. Zcela jistě šlo o člověka, který plnil nějaké zadání a svou činností měl podpořit věrohodnost základního schématu zmanipulovaného konkurzu :

1/ Konkurz byl prohlášen oprávněně a v souladu se zákonem.

2/ Úpadce je dílem neschopný diletant, dílem pochybný živel, který se lstivě několikaletým

úsilím vetřel do pozice největšího distributora drogerie v ČR a získal si důvěru svých

dodavatelů, aby jí pak zneužil a všechen jejich i svůj majetek nechal znehodnotit.

3/ Správce JUDr. Pavel Pikola je skvělým, poctivým, neúplatným a zákony ctícím

člověkem, jemuž se bezcharakterní a přízemní úpadci snaží mstít.

Tak jak jsem se byl nucen bránit nařčením ze strany Policie a JUDr. Pikoly, byl jsem nucen hledat jak v konkurzním spisu, tak ve spisu k samotnému mému stíhání i jinde argumenty na svou obranu a začal jsem zjišťovat, že trestných činů z nichž jsem obviněn já se ve skutečnosti dopustil JUDr. Pikola, nebo někdo, komu to JUDr. Pikola z pozice SKP umožnil. Na to jsem nejprve jen upozorňoval, později jsem začal podávat trestní oznámení.

Byla a je jich celá řada a především v nich a ve způsobu, jak na ně policisté reagovali hledejte, pane ministře, důvod a těžiště tohoto mého dopisu. Podle mého názoru jde o skutečně otřesnou ilustraci práce Policie ČR.

Chci Vás ujistit, že ať už se mé trestní oznámení týkalo čehokoliv, vždycky vycházelo z konkrétní a snadno i dnes prokazatelné skutečnosti. Přesto je vyšetřující policista nikdy nekvalifikoval jako oprávněné. V lepším případě mé oznámení zůstalo bez reakce v horším byla prokazatelná fakta vyšetřujícím policistou zcela bezostyšně popřena.

Kolikrát jsem byl předvolán, čeho se zájem policistů týkal, nebo naopak, co bylo soustavně přehlíženo, v jakém spisu lze nalézt k problému bližší informaci a který policista se problémem zabýval jsem zpracoval do seznamu, který posílám současně s tímto dopisem (jednotlivé doklady si lze prohlédnout na www.ley.cz/nemec/ ….).

Vyskytuje se tam řada jmen a u všech tvrdím, že se podíleli na trestném činu. Někteří možná pouze nedbalostním, řada z nich byla ale součástí zločinného spiknutí v souvislosti s konkurzy prováděnými JUDr. Pavlem Pikolou.

Věřím, že nemáte zájem tolerovat stav „prorůstání organizovaného zločinu“ do struktur Policie ČR, kterému nedokázaly čelit a nebo ho možná i svou personální politikou podporovaly, předchozí vlády. Policie nebude pracovat dobře, dokud z ní neodejdou lidé, kteří tam nepatří a to především ti, kteří byli součástí policie, nebo dokonce StB před r. 1989.





S pozdravem


Ing. Němec Ferdinand, Vítězná 1568, Slaný,

člen občanského sdružení „Úpadci proti bezpráví a diskriminaci.